Vyšší odborná škola lesnická
Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek

Rozšiřujeme nabídku vzdělávání → učební obor - Krajinář-zahradník → zaměření na lesní školkařství. Více informací zde

Nový učební obor vzdělávání !! Krajinář-zahradník !! zaměření na lesní školkařství - více informací zde

Historie hospodaření

Hůrky, a s nimi celé Písecké hory, byly odnepaměti královským majetkem, který v historických dobách panovník dovoloval píseckým měšťanům jen v určité míře užívat.

Město Písek, které se díky obchodu, rýžování a dolování zlata vzmáhalo, mohlo zvětšovat svůj majetek, a tak v r. 1509 vykoupilo i písecký hrad a „Písecké hory“, které král dal do zástavy.

Roku 1547 ale Ferdinand I. městu vykoupený majetek opět odebral, až v r. 1553 jen svěřil do správy, a teprve v r. 1558 dal do vlastnictví „hrad, lesy a vesnice s rybníky, mlýny i řekami…", tedy i celý lesní komplex „Píseckých hor“ – včetně Hůrek. Při tom si vyhradil právo požadovat dříví pro pražský hrad v případě potřeby, zatímco měšťané a poddaní směli pro svoji potřebu brát dříví jen z lesa Hradiště a z Hůrek, takže – slovy kronikáře – zde bylo časem veškeré „dobré dříví vykáceno“.

Znovu a znovu pak žádali písečtí měšťané císaře, aby jim své právo kácení odprodal. Až v r. 1641 dostalo město zpět statut města královského, a roku následujícího mu byla vrácena i přibližně čtvrtina jeho bývalého majetku.

První dochované zprávy o hospodaření v lesním celku Hůrky se týkají jen vedlejších užitků z lesa. Ze šedesátých let 18. století ale již existují informace o dřevinné skladbě hůreckých lesních porostů (Jana Josefa Manna, 1758–9). Na dobrých půdách tehdy rostly v Hůrkách smíšené porosty jedle, dubu, buku a borovice lesní se stavebním dřívím a pouze málo „porostlin“.

Také při odhadu městských lesů, provedeném v r. 1793, měl les Hůrky „pěkné“ smíšené porosty s borovicí, jedlí, smrkem a dubem – vesměs stavebním dřívím.

Instrukce zemského úřadu, vydaná r. 1801, ale již popisovala Hůrky jako les o rozloze 458 ha, kde převažuje měkké dřevo různého stáří, s nárosty pouze na části plochy a s mýtnými porosty asi na 1/4 plochy, u staré myslivny pak „trať“ se zakrslými, většinou nahnilými duby, které mají být postupně zmýceny…

V r. 1830 byl již pro všechny písecké lesy vypracován hospodářský plán. Byly podle něho zakládány většinou kultury borové s příměsí břízy, později kombinací borovice se smrkem, jedlí a listnáči, zejména bukem a habrem. V té době byly také upravovány stávající, a budovány nové cesty a silnice, opravovány hájovny a postavena lesovna „Hůrky“.

V letech 1874–80 byla provedena hospodářská úprava píseckých lesů (tedy i Hůrek) saskou metodou.

Ve druhé polovině 20. století hospodaření začalo vycházet z provedeného a postupně upřesňovaného stanovištního průzkumu, který byl podkladem pro směrnice hospodaření, které v průběhu let dospěly až k diferencovanému způsobu hospodaření.

V současnosti se výchova se provádí ve prospěch vtroušených melioračních a zpevňujících dřevin, redukují se rozsochaté borovice a škodící plevelné dřeviny. Ve smrkových a borových porostech převládají podúrovňové zásahy, na vlhčích stanovištích se kombinují s úrovňovými (pro zvýšení stability smrkových skupin ohrožených bořivým větrem). V dubových a bukových skupinách jsou zásahy převážně úrovňové, s redukcí netvárných, rozsochatých a vidličnatých jedinců. U douglasky je nutno provádět zpočátku mírné a časté zásahy v meziúrovni i v úrovni, a silnější výchovné zásahy později, aby se mohla uplatnit její vynikající přírůstová schopnost.

Obnova borových porostů na chudších stanovištích se předpokládá náseky, převážně vedenými od severovýchodu, s ponecháním kvalitních výstavků. Na stanovištích bikových bučin se usiluje o zvýšení zastoupení buku a o využití přirozené obnovy smrku a borovice, ojediněle i jedle, jednotlivě pak i modřínu a douglasky. V přirůstavých mladších mýtných porostech se postupuje s obnovou pomalu.

Pro zajištění druhové skladby obnovního cíle porostů se doporučuje skupinovité míšení dřevin. Uvnitř porostů se zakládají předsunuté kotlíky, a současně se využívají prořídlá místa pro podsadby buku. K rychlé změně druhové skladby již založených kultur ve prospěch zpevňujících a melioračních dřevin, se velice dobrých výsledků dosahuje využíváním bukových a dubových odrostků, rovnoměrně rozmísťovaných po ploše kultury. Ve větším míře se používá ochrana kultur a nárostů buku a lípy proti okusu zvěří, a to nátěry a oplocením.

Vyšší odborná škola lesnická
a Střední lesnická škola
Bedřicha Schwarzenberga Písek

  • Adresa: Lesnická 55, 397 01 Písek
  • Tel.: (+420) 382 506 111
  • Fax: 382 506 102
  • E-mail: lespi@lespi.cz
Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek

Partneři školy

zobrazit všechny partnery a sponzory

VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR, s.p. Jihočeský kraj LESY ČR

Národní park Šumava Krajské školní hospodářství, České Budějovice Lesy města Písku

Vyšší odborná škola lesnická
a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek

Adresa: Lesnická 55, 397 01 Písek, Tel.: (+420) 382 506 111, Fax: 382 506 102, E-mail: lespi@lespi.cz

Facebook YouTube

Copyright VOŠL a SLŠ Bedřicha Schwarzenberga Písek Všechna práva vyhrazena

Webdesign CzechProject spol. s r.o. Redakční systém CzechProject spol. s r.o.